Ve dnech 17.-19. listopadu se asistentka pro politiku EUD Toju Popo zúčastnila online konference, kterou pořádala ERA ve spolupráci s tematickou sítí pro zdravotně postižené Evropského nadačního centra (EFC) a EDF. Konference poskytla fórum pro diskusi o novinkách a výzvách spojených s výkonem práva na nezávislý život, jak je zakotveno v UNCRPD a příslušných právních předpisech EU, včetně Evropské úmluvy o lidských právech a základních svobodách.
Během prvního dne konference vedla Immaculada Placencia Porrero, vedoucí odbornice z oddělení pro zdravotní postižení a začleňování na Generálním ředitelství Evropské komise pro zaměstnanost, sociální věci a začleňování, zasedání o Evropské strategii pro zdravotně postižené (EDS) 2021-2030. Zabývala se cílem EDS, kterým je zajistit, aby osoby se zdravotním postižením mohly zažívat plné sociální a ekonomické začlenění na rovnoprávném základě s ostatními a žít bez diskriminace v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením. Dále paní Porrerová nastínila strategii prostřednictvím sedmi stěžejních iniciativ, včetně Evropského průkazu zdravotně postižených a nedávno vytvořené platformy pro zdravotně postižené. Představila také aktuální informace o evropských právních předpisech týkajících se přístupnosti, včetně Evropského aktu přístupnosti a navrhovaného návrhu zákona o nediskriminaci a přístupnosti internetových stránek. Komise zahrne přístupnost a inkluzivitu do posílené strategie EU pro digitální veřejnou správu.
Marie Denninghausová, politická koordinátorka EDF, vedla diskusi o mobilitě a zdravotním postižení v souvislosti se strategií Komise pro udržitelnou a inteligentní mobilitu a přepracovaným nařízením o právech cestujících v železniční dopravě. Představila přehled přijetí přepracovaného znění a také popsala problémy předchozího nařízení, které zahrnovalo povinnost cestujících předem informovat personál o své potřebě pomoci 48 hodin předem a neukládalo povinnost železničních služeb poskytovat informace v přístupných formátech a usnadňovat školení zaměstnanců o problematice zdravotního postižení. Dále paní Denninghausová vyjmenovala zlepšení v aktualizovaném nařízení, které zkracuje dobu předběžného oznámení na 24 hodin, posiluje povinnost poskytovatelů železniční dopravy poskytovat přístupné informace a ukládá povinnost školit personál o tom, jak pomáhat osobám se zdravotním postižením.
Druhý den konference se zaměřil na realizaci práva na nezávislý život podle článku 19 Úmluvy OSN o právech dítěte. Tuto část přednesl profesor Jonas Ruškus, místopředseda Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením. Hovořil o konceptu nezávislého života jako základního práva osob se zdravotním postižením a představil myšlenky o sociálním a lidskoprávním modelu zdravotního postižení. První z nich vnímá postižení jako formu společensky vytvořeného útlaku, zatímco druhý model rámuje postižení jako součást lidské rozmanitosti. Profesor Ruškus také hovořil o tom, jak institucionalizace porušuje lidská práva OZP tím, že nemají přístup k podpoře a přizpůsobení nebo ke zdrojům, které jsou investovány do institucí namísto do rozvoje možností OZP žít samostatně v komunitě.
Některými dopady pandemie COVID-19 se pak zabývala prezentace nazvaná "Dopad COVID-19 na práva osob se zdravotním postižením": Ines Bulic Colocariu, zástupkyně ředitele Evropské sítě pro nezávislý život (ENIL). Představila výsledky průzkumu COVID-19 Disability Rights Monitor (DRM), který v roce 2020 zahájily organizace jako Validity Foundation, ENIL, International Disability Alliance, Disability Rights International, Centre for Human Rights at the University of Pretoria, International Disability Alliance and Development Consortium a Disability Rights Fund. Výsledky nastínily, jak přijatá nouzová opatření zhoršila stávající porušování lidských práv, jako je odepření přístupu ke zdravotní péči, izolace obyvatel v době epidemie a neposkytnutí odpovídající komunikace a informací.
Třetí den konference hovořil Krzysztof Pater z EHSV o osvědčených postupech při zajišťování toho, aby osoby se zdravotním postižením mohly vykonávat své volební právo. Zdůraznil, že v osmi členských státech jsou online informace o volebním procesu minimální, ale švédský volební úřad poskytuje tyto informace přibližně v 31 jazycích včetně snadno čitelné švédštiny a švédského znakového jazyka. Pan Pater zdůraznil význam spolupráce mezi vnitrostátními orgány a nevládními organizacemi, které jsou subjekty se znalostmi a zkušenostmi s přípravou informací pro různé skupiny osob se zdravotním postižením s cílem podpořit jejich plný přístup k volebnímu procesu.
Účast na této výroční konferenci byla pro EUD důležitá, protože každý z řečníků poskytl příklady pokroku, kterého bylo v některých členských státech dosaženo při provádění UNCPRD. V závěru akce byly představeny kroky, které Evropská komise plánuje podniknout v nadcházejícím roce, mezi něž patří první zasedání platformy pro osoby se zdravotním postižením, jedné ze stěžejních iniciativ evropské strategie pro osoby se zdravotním postižením.
Čeština 
English (UK) 
Български 
Dansk 
Nederlands 
Eesti 
Suomi 
Français 
Deutsch 
Ελληνικά 
Magyar 
Italiano 
Lietuvių kalba 
Latviešu valoda 
Polski 
Português 
Română 
Slovenčina 
Slovenščina 
Español 
Svenska