TISKOVÁ ZPRÁVA - Status znakových jazyků v Dánsku a Nizozemsku je ohrožen?
Účastníci konference WFD - EUD se znepokojením konstatovali, že status znakových jazyků je v Dánsku a Nizozemsku ohrožen. Nedávný vývoj v Dánsku vedl k přijetí vzdělávací filozofie, která upírá neslyšícím a nedoslýchavým dětem jakoukoli vizuálně přístupnou komunikaci, včetně práva na vzdělávání ve znakovém jazyce. V Nizozemsku zároveň probíhají debaty o místě znakového jazyka ve vzdělávání neslyšících dětí.
Světová federace neslyšících (WFD) a Evropská unie neslyšících (EUD) společně se Zážitkovou školou a konferenčním centrem pro neslyšící v Ålu a za finanční podpory norského ministerstva zahraničí pořádají ve dnech 6. až 9. listopadu v norském Ålu konferenci. Na konferenci s názvem Znakové jazyky jako ohrožené jazyky se sejdou vedoucí představitelé komunity neslyšících, akademici a pedagogové, aby diskutovali o stavu znakových jazyků a nových trendech ve vzdělávání ve znakových jazycích.
Pondělní hlavní přednášející, emeritní profesor Stuart Blume z Amsterodamské univerzity, hovořil o globalizaci technologie a o zahájení a rozšíření programů kochleární implantace. Podle Blumeho se zdá, že vedoucí představitelé komunity neslyšících nemají stejné sítě a přístup k politikům a médiím jako zastánci kochleárních implantátů. Představil také myšlenku poučit se ze zkušeností původních obyvatel při prosazování jejich práv a navrhl, aby neslyšící komunity vytvářely koalice a hledaly spojence v antropolozích, sociolozích a výzkumných pracovnících na národní úrovni.
Prezidentka Dánské asociace neslyšících (DDL) paní Janne Boye Niemelä představila alarmující situaci v Dánsku, kde je 99% všech nově narozených dětí nabízen kochleární implantát; zároveň však poskytované podpůrné služby nezahrnují znakový jazyk, ale soustředí se na sluchově verbální terapii. S klesajícím počtem škol pro neslyšící se zdá, že nedávný vývoj v dánské společnosti směřuje k podpoře řeči na úkor dánského znakového jazyka. Podle paní Corrie Tijsselingové se navíc komunita neslyšících v Nizozemsku v současné době zabývá podobnou debatou o místě znakového jazyka ve vzdělávání neslyšících dětí.
Prezident Švédské asociace neslyšících (HRF) a bývalý prezident Mezinárodní federace neslyšících (IFHOH) pan Jan-Peter Strömgren zdůraznil, že jak nedoslýchavé, tak neslyšící děti by měly mít právo na dvojjazyčnost a možnost zvolit si později svou jazykovou identitu. Doporučil také dobrou spolupráci mezi sdruženími nedoslýchavých a neslyšících a poukázal na to, že také mnoho neslyšících používá znakový jazyk.
Konference bude pokračovat v úterý a zaměří se na zákony a osvědčené postupy v oblasti podpory a ochrany znakových jazyků.
Další informace lze získat od
Světová federace neslyšících, paní Heidi-Maria Helenius +358 50 4388 370 www.wfdeaf.org
Evropská unie neslyšících, pan Lars Knudsen +32 483 046 977 www.eud.eu