EASPD: Technology for Deafblindness - European Union of the Deaf

Evropský akt přístupnosti, Zásady, ÚMLUVA OSN O PRÁVECH OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

Na 16^th V září se EUD zúčastnila webináře pořádaného Evropskou asociací poskytovatelů služeb pro osoby se zdravotním postižením (EASPD) s názvem "Užitečné technologie pro osoby s hluchoslepotou". Cílem webináře bylo provést účastníky tvůrčím procesem a ukázat, jak se technologie může z problému stát řešením pro osoby s hluchoslepotou (tj. osoby, které se narodily s kombinovaným postižením zraku a sluchu). Tento webinář byl čtvrtou ze sedmi akcí věnovaných asistenčním technologiím pro osoby se zdravotním postižením.

Frank Katz, prezident organizace Deafblind International, uvedl, že k propojení a zvýšení pozitivního dopadu na osoby s hluchoslepotou a jejich rodiny je zapotřebí nadšení a vize. Dále pan Katz zdůraznil potřebu prosazovat komunikační práva uvedená v Úmluvě OSN o právech osob se zrakovým postižením, a to usnadněním výuky Braillova písma a znakového jazyka a zajištěním toho, že vzdělávání musí být poskytováno v jazyce a způsobu komunikace, který je pro daného člověka nejvhodnější.

Dalším řečníkem byla Mijkje Worm, psycholožka z Bartiméova odborného centra pro hluchoslepé, která stručně představila asistenční technologie a nastínila výzvy, které představují pro osoby s hluchoslepotou. Paní Wormová vysvětlila, že nedostatečné propojení mezi uživateli a vývojáři, s malou výměnou nápadů nebo řešení, zastavilo pokrok v této oblasti. Paní Wormová tvrdila, že je zapotřebí transparentnější komunikace mezi technologickými společnostmi a organizacemi zastupujícími hluchoslepé, neslyšící a nevidomé osoby. Díky této komunikaci bude možné učinit více pro zajištění dostupnosti přístupných asistenčních technologií v celé EU.

Eric van Heuvelen, specialista na asistivní technologie v Bartiméus FabLab, a Henrik Hildemar, učitel ICT v Mogårdu, představili své osobní zkušenosti s prací s hluchoslepými lidmi a jejich podporou pomocí technologií. Oba řečníci zmínili exponenciální nárůst nabídky a kvality asistenčních technologií za posledních deset let. Poznamenali však, že technologie pro hluchoslepé obvykle reagují na potřeby dětí podle situace, spíše než aby zkoumaly možnosti, co by technologie mohly hluchoslepým dětem přinést.

Závěrem lze říci, že tato akce zdůraznila skutečnost, že hluchoslepí jedinci se potýkají s mnoha překážkami, jako je nedostatek asistenčních technologií a přístup k podpůrným informačním službám. Tato akce byla poučnou událostí s mnoha řečníky, jejichž pohled je složitý pro pochopení role technologií při zajišťování inkluzivního vzdělávání hluchoslepých dětí v celé EU.